Masopust  je třídenní lidový svátek, který ve své
podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu
církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě,
kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je
pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. 

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní
nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo
přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok
při síle.

Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho
dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do
hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až
do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha
vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa;
tancovali jen ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely
vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená
obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a
pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly
všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly
rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se
objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu
medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček),
skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s
pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho
dalších.

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný
na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli
domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o
půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si
hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud
budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako
cizinec v zeleném kabátě.

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13.
století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci
vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však
nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní
taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám,
později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.



© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode